Česky
English
Deutsch
Kočka Ragdoll - historie
Ragdoll je poměrně mladé plemeno, které vzniklo na počátku 60.let Annou Baker, chovatelkou koček z Riverside v Kalifornii.
Prapředkem plemene je Josephina, bílá kočka perského typu, která byla v majetku sousedky Anny Baker, paní Pennels. Říká se, že
Josephina v době březosti spadla pod auto a nehodu zázračně přežila. Podle paní Baker proměnila tato traumatická událost Josephinu v extrémně
povolnou kočku. Když ji zvedli ze země, uvolnila se jako hadrová panenka (ragdoll) a nechala si skoro všechno líbit, aniž by se bránila.
Všechna koťata, která se jí potom narodila, získala podle ní tuto její novou "povahu" a na to kladla Anna Baker důraz při zakládání nového plemene.
Samozřejmě vnější vlivy (jako je autonehoda) nemohou ovlivnit povahové vlastnosti potomků Josephiny, ty jsou ovlivněny pouze genetikou
a výběrem jedinců do dalšího chovu tak, že byl kladen důraz na povahové vlastnosti vybrané kočky.
Základ plemene tvořily tři kočky: Daddy Warbucks, Fugiana a Buckwheat (kotata od Josephiny z jednoho vrhu). Josephinu jeji majitel pan Pennels pri dalsim vrhu zlikvidoval i s kotaty.
Anna Baker byla především obchodnice a její počínání (například házení koček o zeď jen proto, aby v televizi ukázala,
že Ragdoll necítí žádnou bolest nebo vybírání poplatků od chovatelů, kteří si od ní zakoupili kočky) nebylo správné. Proto se od ní postupem času mnoho chovatelů
včetně veřejnosti odvrátilo.
Obrovský přínos pro chov ragdol koček by manželský pár Laura a Denny Daytonovi, kteří v roce 1969 koupili od Anny Baker chovný pár ragdolů, jménem Rosie a Buddy.
Díky tomuto manželskému páru také vznikla legendární fotka tří ragdolů ve varietách seal, seal mitted a seal bicolor.
Na stránkach www.ciara.de jsem se o těchto ragdolech dozvěděla něco o jejich životních osudech. Kdo vydržel číst až sem, tak ho třeba bude také zajímat osud těchto legendárních ragdolů, tak jako zaujal mne.
FLOPPY - Raggedy Ann Red Rider seal bicolor nar. 23.8.1967 (matka Raggedy Ann Fugianna, otec Raggedy Ann Kyoto)
Red Rider, to bylo pravé jméno Floppyho. a byl prodán manželským párem z Kalifornie jinému chovateli. Ten ho vykastroval
a nechal mu odstranit drápky na vsech čtyřech tlapkách. Zanedlouho ho vrátili původním majitelům s tím, ze je nečistotný a neumí pouzivat kočičí toaletu.
Když ho manželé Daytonovi uviděli poprvé, byl v kleci, v chumlu s ostatními kočkami s drápy a byl od nich škaredě dobitý. Daytonovi přesto hned
uviděli i v tom zbídačeném stavu jeho neuvěřitelnou krásu a odvezli si ho domů. Doma Floppy močil do záchodku, ale kadil vedle na zem. Proto mu dali záchodky dva
a bylo po problému, protože Floppy od té doby poctivě používal jeden zachodek na močeni a druhý na kálení.
Floppy nebyl nikdy na žádné výstavě, ale byl pravým Ragdolem a Daytonům pomohl s předváděním ragdolí povahy a vzhledu vskutku stoprocentně.
PIP - Blossom-Time Pip seal mitted nar.19.12.1971 (matka Miss Chef of Blossom-Time, otec Raggedy Ann Buddy of Blosoom-Time)
Pipa původně koupil jeden muž jako dárek k narozeninám pro svoji manželku, ale ta ho odmítla a Pipa vrátili zpátky.
Protože byl Pip perfektně vybarvený, byl předurčen k výstavní kariéře. On také výstavy opravdu miloval a uměl se předvést v plné kráse.
V průběhu 8 let byl na 79 výstavách a mohli jste vidět v mnoha časopisech. Když odešel do "kočičího" důchodu, prodali ho Daytonovi nějakému chovateli East Coast.
HAPPY - Blosoom -Time Happy seal colorpoint, nar.21.10.1973 (matka Lolita of Blossom-Time, otec Raggedy Ann Buddy of Blossom-Time)
Happy byl jednou z koček Daytonových, v době vzniku obrázku měl jen 8 měsíců, ale byl velmi veký na svůj věk. Miloval lidi a byl velmi mazlivý. Přestože to byl chovný kocour
tak mohl kdokoliv se s ním sblížit. Byl to představitel opravdové ragdolí povahy, se vší láskou a důvěřivostí k lidem.
Poté, co měli tyto tři překrásné ragdoly pohromadě, požádali Daytonovi fotografa jménem Edward Linneman, aby udělal snímek těchto tří
představitelů ragdol kočky. Fotograf udělal celkem 72 snímků, z nichž byl vybrán jeden, dnes tak slavný obraz. Daytonovi vzpomínají na to, jak
bylo legrační udržovat kočky na stole a v pozornosti. Byli schovaní pod stolem a museli je občas jemně přidržovat za ocasy, aby neutekli.
Jejich snaha byla odměněna, protože do dnešní doby se nikomu jinému nepodařilo vyfotit tak perfektně všechny tři variety ragdolů pohromadě.